Steiner Waldorf Quotes

Yes. Read the writings of the man called Rudolf Steiner. Explore the methods of The Waldorf School, which he developed.

Neboť k čemu položíme základy v dítěti v jeho osmém nebo devátém roce, to se projeví ve čtyřicátém pátém, padesátém roce dospělého člověka, o němž budeme ještě mluvit. Co jako učitel provedu s dítětem během jeho povinné školní docházky, to pronikne hluboko do jeho fyzické, psychické, duchovní a lidské přirozenosti.

Duchovní věda vůbec neříká: člověk má svou organizací dané meze poznání, nýbrž praví: pro člověka existují ty světy, pro něž má orgány vnímání. Hovoří jen o prostředcích, jak dočasné hranice rozšířit.

Učení se týká astrálního těla, uvedené proměny naproti tomu étherného či životního těla. Není tedy nepřiměřeným obrazem, kdy změny astrálního těla v životě srovnáme s chodem minutové ručičky hodin a proměnu životního těla s chodem hodinové ručičky.

Tak jako dítěti do sedmého roku musíme dávat fyzický vzor, tak musí být do okolí vyvíjejícího se člověka mezi výměnou zubů a pohlavním dozráním vnášeno všechno to, jehož vnitřním smyslem a hodnotami se může řídit. Nyní je na místě to, co je naplněno smyslem a co působí obrazem a podobenstvím.

Jako pro první dětská léta jsou magickým slovem výchovy napodobování a vzor, tak pro tato léta platí následování a autorita. Samozřejmá, nikoli vynucená autorita má představovat bezprostřední duchovní nazírání, na němž si mladý člověk vytváří svědomí, zvyklosti a sklony, na němž usměrňuje svůj temperament a jehož očima pozoruje věci světa.

Svědomí a duchovní zaměření musí určovat velké vzory dějin, vyprávění o vzorných mužích a ženách, nikoli abstraktní morální zásady, které mají svůj pravý účinek teprve s pohlavním dozráním, kdy se astrální tělo zbavuje své astrální mateřské schrány. Zejména výuku dějin je třeba zaměřit podle tohoto hlediska.

Řeči o nepochopené látce osvojené jen pamětí nejsou ničím jiným než materialistickým předsudkem. Mladý člověk se například potřebuje naučit jen nejnutnějším zákonům násobení na několika případech, k nimž mu není třeba žádného počítacího stroje, nýbrž kde lépe postačí prsty, a pak si má násobilku osvojit řádně zpaměti.

Chápání v pojmech by mělo být v jistém směru čerpáno z nashromážděného pokladu paměti. Čím více ví mladý člověk z paměti před pojmovým chápáním, tím lépe... Není jistě třeba výslovně dovozovat, že toto platí jen pro věk, o němž je tu řeč (7 až 14 let), nikoli pro pozdější dobu.

Každý úsudek, který není vystavěn na patřičném základě duševního bohatství, vrhá totiž soudícímu na jeho životní cestu kameny. Jednou vytvořený úsudek o nějaké věci člověka neustále ovlivňuje a své zážitky pak nepřijímá tak, jak by je přijímal, kdyby si nevytvořil úsudek, jenž s touto věcí souvisí.

Don't fight the waves. Dive under, bob up, or catch the curl and ride the wave. The ocean is stronger than you; you might as well be a matchstick in comparison. But if you yield to the waves, they carry you, their power becomes you.   ~ Elizabeth Cunningham

Výsledkem takového pozorování v první epoše života před výměnou zubů, od narození až k výměně zubů je toto: Umíme-li zachytit vzájemný poměr učitele a dítěte, tak jak jsem to udělal v oblasti temperamentů, pak přijdeme na to, že v tomto životním období nemá pro výchovu a výuku dítěte to, čemu jsem se sám naučil, ten nejmenší význam. Zde má největší význam, jaký jsem člověk, jaké dojmy dítě mým prostřednictvím dostane, zdali mě může napodobovat.

Pro dítě až k výměně zubů je při výchově nejdůležitější člověk. Pro dítě od výměny zubů až po pohlavní dospělost je při výchově nejdůležitějším faktorem člověk, schopný podat život umělecky. A teprve ve čtrnácti, patnácti letech požaduje dítě pro výuku a výchovu naše znalosti, vědomosti.

Jsou dvě magická slova, jež udávají, jak dítě vstupuje ve vztah ke svému okolí, a to: napodobení a vzor. Řecký filozof Aristoteles nazval člověka nejnapodobivějším zvířetem; pro žádný jiný věk neplatí tento výrok víc než pro dětství až do výměny zubů.

Obecně lze říci, že zdravé fyzické tělo touží po tom, co mu patří. A pokud jde o fyzické tělo vyvíjejícího se člověka, je třeba přesně sledovat, co chce mít zdravá touha, žádost a radost.

Je-li v takovéto atmosféře lásky možné napodobování zdravých vzorů, pak je dítě ve svém správném elementu. Mělo by se proto přísně dohlížet na to, aby se v okolí dítěte nedělo nic, o čem bychom pak museli dítěti říkat: "To nesmíš dělat!

Pro člověka je dokonce velmi špatné, nemůže-li přistupovat k záhadě bytí nejprve citem. Je proto nutné, aby vychovatel měl pro všechny přírodní zákony a tajemství světa k dispozici podobenství.

Když tříleté dítě rozumí rozvinuté řeči osmiletého, proč chcete vaše vyjadřování snížit na žvatlání? Mluvte vždy o několik let dopředu (vždyť géniové mluví k nám ve svých knihách o staletí dopředu); s ročním dítětem mluvte jako by bylo dvouleté, s tím jako se šestiletým, neboť rozdíly růstu ubývají v obráceném poměru let.